Na cestě
Těžko říci, kde začít můj příběh. Asi musím jít úplně na začátek. Jsem žena, dnes, řekla bych, už zralá, která se před nedávnem stala babičkou. K tomu, abych došla až sem, jsem ušla velký kus cesty, která byla klikatá a houpala se nahoru a dolu a vůbec všemi směry. Tak, jak to v životě bývá. Jedna z věcí, co mě vždy fascinovala, byl život, jeho smysl a jak to všechno funguje. Jako dítě jsem to nevěděla, jen jsem věci tak nějak tušila. Jednoho bezstarostného, ale důležitého dne, když jsem se vracela ze školy, jsem míjela výlohu galerie „Dílo“, kde byly dost zajímavý obrazy pro absolventa základní školy. Donutily mě, jako začínajícího puberťáka, koukat i v jiných tvarech, barvách a souvislostech kolem sebe. Byla jsem geometrickými obrazy fascinována, jejich jednoduchostí i složitostí zároveň. Chtěla jsem to prostě vyzkoušet, jestli i já na nějaké úrovni dokážu něco namalovat. Jen jsem to zkusila. A v té době jsem uchopila štětec a zatím mě to do dnešního dne nepřestalo bavit a mám to štěstí, že k tomu mám i příležitosti.
Poprvé jsem se potkala s LSD více jak před 25ti lety. Byl to zásadní zážitek. Byl tak silný a neuvěřitelný, že při prožitku jsem si stále musela psát a kreslit, abych až se vrátím zpět, uvěřila, že se to opravdu všechno stalo. Zažila jsem jiné světy jiné dimenze i jiné bytí. Být tady i tam v jeden okamžik, mít na všechno odpověď a všemu rozumět. Tahle zkušenost ovlivnila mé další kroky a samosebou i výtvarné vyjádření. Na obrazech jsou zachyceny spíš fragmenty a pocity, které jsem měla a mívám. Stále mě formují a navádějí na mé cestě.
Od začátku, kdy jsem vzala do ruky štětec, tak maluji svou pravdu, a proto i mé umění prochází různými vývojovými fázemi. Posuďte sami. Více na www.mls-art.cz
Comentarios