Rita Kočárová
Mgr. Rita Kočárová je výzkumnicí v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ) ve výzkumném programu Sociální psychiatrie, PhD student klinické psychologie na Univerzitě Karlově v Praze, frekventant výcviků Gestalt a MDMA-asistované psychoterapie pro post-traumatickou stresovou poruchu, zakladatelka Beyond Psychedelics a výkonná ředitelka multidisciplinární globální konference o psychedelikách Beyond Psychedelics 2018. Je také spoluzakladatelkou České psychedelické společnosti.
Jako výzkumník se zabývá účinkem psilocybinu na zdravých dobrovolnících v rámci klinické studie, ayahuascou, MDMA a nově i 5-MeO-DMT obsahujícím sekretem z ropuchy Bufo alvarius. Ve své práci se zaměřuje na mechanismus účinku psychedelik a účinek na duševní zdraví, jejich terapeutické využití, výzkumy s psychedeliky a delirogeny realizovanými v 60. letech v bývalém Československu a komplexním přístupem k závislostem.
Aktivně přednáší na konferencích po celém světě, festivalech i veřejných akcích. Jako hlavní koordinátor nebo člen výkonného výboru se podílela na organizaci řady mezinárodních odborných konferencí: Beyond Psychedelics 2018; Rational Drug Regulation 2017; International Transpersonal Conference 2017; Young Psychiatrists Network Meeting 2017; Česká transpersonální konference; Beyond Stigma, Toward Equity; Beyond Psychedelics 2016.
LSD v Československu
Historie zkoumání psychedelik je bohatá a plná pokusů a chyb. Taky bývalé Československo (ČSSR) bylo jedním z hlavních center psychedelického výzkumu v 60. letech. Jedním z důvodů byla pravděpodobně skutečnost, že ČSSR byla vedle Švýcarska jedinou zemí, která vyráběla a exportovala do celého světa vlastní synteticky čistý diethylamid kyseliny lysergové (LSD); jeho výroba s výzkumným a terapeutickým využitím trvala až do roku 1974. Období legální výroby LSD bylo "zlatou érou" psychedelického výzkumu.
Podle dostupných studií v 60. letech se psychedelika ukázala jako účinná při poruchách neurotického spektra, depresích, úzkostech, fóbiích, či u psychóz a poruch osobnosti.
Ještě zajímavější než různé terapeutické indikace jsou poznatky z hlediska léčebného protokolu. Psychedelika byla podávána doslova kde komu a v různých kontextech, jako jsou skupinové terapie nebo "víkendové psycholytické kliniky" a mnoho dalších.
Důležitější ale je, že výzkum minulosti přináší na světlo palčivé téma etických otázek a zodpovědnosti výzkumníků psychedelik. Na základě historických a současných dat a zkušeností se podíváme na skutečná rizika psychedelik. Dále bude diskutována otázka role výzkumu ve vztahu společnosti a psychoaktivních látek. Klíčový význam studia historie bude předložen, protože mnoho již bylo uděláno. Dnes nezačínáme na zelené louce a máme tak možnost se poučit ze získaných poznatků a neopakovat ty stejné chyby.