Stanislav Grof

Prof. MUDr. Stanislav Grof, Ph.D. je psychiatr s více než 60 letou praxí ve výzkumu neobyčejných stavů vědomí a jeden ze zakladatelů a hlavních teoretiků transpersonální psychologie.

Narodil se v Praze, kde také získal své vědecké vzdělání: dosáhl titulu doktor medicíny na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy a Ph.D. (doktor filozofie v medicíně) na Československé akademii věd. Získal také čestné doktoráty Ph.D. stupně z Vermontské univerzity v Burlingtonu, z Institutu transpersonální psychologie v Palo Alto v Kalifornii a ze Světové buddhistické univerzity v Thajském Bangkoku.

 

Prvotní výzkum MUDr. Grofa o klinickém využití psychedelických látek byl proveden na Ústavu psychiatrického výzkumu v Praze, kde byl hlavním výzkumným pracovníkem programu, který systematicky zkoumal heuristický a terapeutický potenciál LSD a dalších psychedelických látek.

V roce 1973 byl pozván jako hostující přednášející do Esalenského institutu v Big Suru v Kalifornii, kde se svou dnes již zesnulou manželkou Christinou Grofovou vyvinul holotropní dýchání, inovativní formu experimentální psychoterapie, které se dnes používá po celém světě.

www.stanislavgrof.cz    www.stanislavgrof.com

Vliv LSD-25 na umění a kreativitu

         Objevení LSD-25 a jeho následné experimentální zkoumání vyvolalo velké vzrušení v řadách historiků a znalců umění. Obrazy a kresby vyjadřující zážitky ze sezení s LSD přinesly nové vhledy do psychologie a psychopatologie umění, zejména pokud jde o malby a sochy různých domorodých, tzv. „primitivních“ kultur, psychiatrických pacientů a syrového umění (art brut), a také rozličných moderních hnutí jako abstrakcionismus, impresionismus, kubismus, pointilismus, surrealismus, fantastický realismus a dadaismus. U profesionálních malířů, kteří se zúčastnili výzkumu LSD, psychedelická zkušenost často vedla k zásadní proměně jejich uměleckého projevu. Došlo u nich k obohacení představivosti, oživení barev a rozvinutí výrazně svobodnějšího pojetí příslušného uměleckého stylu. V mnoha případech také získali přístup do hlubinných zákoutí své nevědomé psyché a možnost čerpat z archetypických zdrojů inspirace. Příležitostně docházelo i k tomu, že lidé, kteří nikdy předtím nemalovali, byli schopni vytvořit výjimečná umělecká díla.

         V této přednášce, jež bude spojena s promítáním, se budeme zabývat příklady psychedelických obrazů a úvahami o nových způsobech chápání umění, k nimž nám výzkum LSD a dalších psychedelických látek otevřel cestu.

LSD-25, věda a „vyšší kreativita“

         V této přednášce, jež bude spojena s promítáním, budeme zkoumat vztah mezi LSD-25 a vědou. Připomeneme si rané laboratorní pokusy s LSD, jež proběhly v době označované za „zlatou éru psychofarmakologie“ a byly vedeny snahou o porozumění biochemickým mechanismům zodpovědným za působení LSD a „honbou za toxinem X“, tedy snahou využít výsledků laboratorního výzkumu LSD k vytvoření biochemické teorie vzniku psychóz, zejména schizofrenie. Tento výzkum sice nebyl úspěšný, pokud šlo o řešení problému schizofrenie, avšak přinesl fascinující informace týkající se neuroreceptorů, neurotransmiterů a chemických interakcí v mozku.

         Budeme se též zabývat změnou paradigmatu, kterou vnesla psychedelická terapie do psychiatrické teorie i praxe a filosofie vědy. Pojednáme o dalekosáhlé revizi našeho porozumění vědomí a lidské psyché ve zdraví i nemoci, která je nezbytná pro to, aby bylo možno integrovat poznatky a zkušenosti z výzkumu psychedelik do vědeckého světonázoru. Tyto nezbytné změny jsou stejně radikální povahy a rozsahu jako při konceptuálním kataklyzmatu, jež zažili newtonovští fyzici v oblasti chápání hmoty během přechodu k teorii relativity a posléze ke kvantové fyzice v prvních desetiletích 20. století.

         Pojednáme také o pozoruhodném vlivu LSD a neobvyklých stavů vědomí na kreativitu. Několik vědeckých laureátů Nobelovy ceny připsalo své objevy účinkům LSD; rovněž rozvoj počítačů bývá úzce spojován s užíváním psychedelických látek. Willis Harman ve své knize „Higher Creativity“ uvádí stovky případů, v nichž neobvyklé stavy vědomí napomohly vyřešení obtížných problémů na poli biologie, fyziky či dokonce matematiky, jakož i zprostředkování umělecké inspirace při komponování velkých hudebních skladeb.

© 2018 Holos, z.ú.

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now